Redakce iSVĚTELSKO
před 3 hodinami
Hokejisté Světlé nad Sázavou zvítězili v prvním kole Krajské ligy mužů na ledě ve Velké Bíteši. Po velkém boji...
Partneři zpravodajství
Téma objevování vlastní identity a hledání kořenů spojovalo další ročník konference k náhradní rodinné péči. Uskutečnila se v rámci Týdne pěstounství v Kraji Vysočina první listopadový den pod záštitou radního Kraje Vysočina pro sociální oblast Jana Tourka, který je zároveň radním a zastupitelem města Světlá nad Sázavou. Do sídla Kraje Vysočina v Jihlavě se sjela stovka účastníků a prezentujících odborníků, kteří se s tematikou náhradní rodinné péče, respektive pěstounstvím, setkávají každý den.
„Identita je jedna z věcí, která se týká každého dítěte v náhradní rodinné péči. To, proč je to téma letošní konference, vychází z dosavadních zkušeností. Když jsme dělali jakýkoliv dílčí seminář pro žadatele nebo odbornou veřejnost o tématu identity, byla ta odezva velmi dobrá a získali jsme také kontakty na řadu přednášejících. Proto nás napadlo zpřístupnit toto téma širokému publiku na konferenci,” uvedl Ondřej Jiráska, psycholog pro náhradní rodinnou péči, který konferencí prováděl.
V úvodu programu představil téma Aktuality z Ministerstva práce a sociálních věcí jeho zástupce Radek Šoustal. Právní a psychologické pohledy na mezinárodní osvojení nastínily Stanislava Kopecká a Zuzana Minarik z Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Dítě rozdílné kultury byl název bloku Dany Fiedlerové z F-Pointu a Petra Pávková poutavě a prakticky přiblížila svou část programu nazvanou Identita dětí. „Ztratit matku v raném věku je úplně to nejhorší, co se vám v životě může stát. Když máma najednou zmizí, zmizí i kus dítěte. Je to natolik stresu plná situace, že ji můžeme přirovnat k totálnímu kolapsu,” zdůraznila mimo jiného Petra Pávková. „Budovat identitu v cizí rodině s pocitem, že mě opustili rodiče, je nemožné. Je to na nás dospělých, s tím dětem pomoci,” apelovala.
V odpoledním bloku Martina Vančáková přiblížila projekt pro náhradní rodiny s romskými dětmi – Amaro Drom / naše romské dítě a poslední příspěvek konference před závěrečnou společnou diskuzí a výměnou zkušeností patřil Tereze Navrátil Šimonové, míšence narozené a adoptované v Česku, která své příběhy, postřehy a fuck-upy ze svého života promítla do knihy s názvem Jako liči. „Jednoho dne jsem kontaktovala svou biologickou rodinu, nechala si udělat testy DNA a začala psát o svých držkopádech s českým rasismem.”
Konference byla součástí bohatého programu Týdne pěstounství v Kraji Vysočina. Jejím cílem bylo, aby se účastníci z řad náhradních rodičů, osvojitelů, pracovníků z krajského i městských úřadů, ale také orgánu sociálně-právní ochrany dětí i těch, kdo pěstounům poskytují podporu, mohli potkat, sdílet své zkušenosti, diskutovat a podpořit se v další práci.
Zdroj: Kraj Vysočina
