Ti předurčení - 28. kapitola (Ragova pomsta)
Profilovka
18. 04. 2024
visibility 52

Ti předurčení 1

28. kapitola - Ragova pomsta

Další zima bez Živy, pomyslela si Mlada. Stála na kraji lesa a vyhlížela Zelinu.

Kolikrát jsem tu stála a cítila příchod severního větru a zimy? Dokud jsem byla mladá, těšila jsem na zimu. V osadě to znamenalo dlouhé večery u ohňů, oslavy úrody, slunce a ohně. Když jsem se stala matkou, začala jsem se s každým příchodem zimy bát o děti. Dokud v osadě nepřežily prvních pár zim, nedostávaly jména. Já ty své ale tak milovala, že jsem obě pojmenovala při narození. Věřila jsem, že přežijí a budou spokojeně žít. Eval se nedožil ani druhé podzimní sklizně. Živa zmizela před sedmnáctou sklizní.

Za každou novou sklizeň, co byla Živa na světě, přivalila Mlada z lesa ohromný kámen a za chatrčí je stavěla do kruhu. Teď jich tam leželo šestnáct.

„Možná jsem jim ta jména neměla dávat,“ špitla.

Každý nový rozbřesk se snažila otevřít náruč smrti, ta ji ale nepřijímala. Vypadala jako chodící kostra. Na těle měla zbytky masa, kosti jako by prosvítaly na povrch. Tváře propadlé, vlasy jí skoro vypadaly.

„Cožpak nedokážu své tělo vyhladovět?“ křičela každé nové svítání.

Za soumraku uléhala na lůžko s prosbou, aby se už neprobudila. Následující svítání vždy otevřela oči.

Mraky nad ní zhoustly a pevně se semknuly, zbarvily se do temně šedé a čekaly, připravené na první chladnější vzduch, aby pokryly zem sněhem.

„Konečně,“ vzdechla, „konečně přijde zima a mé tělo se už neprobudí.“

Všechno, co na světě měla, jí bohové vzali. Odevzdaná čekala na naplnění svého osudu.

Spatřila vybíhat postavu z osady. Šálem si kryla obličej před studeným větrem a spěchala směrem k ní. Zelina, pomyslela si.

Po chvíli byly obrysy postavy ostřejší a Mlada poznala mladou místní dívku Tišu.

Když k ní doběhla, sotva popadala dech, ale hned ze sebe začala chrlit: „Mlado, mám vzkázat, že Zelina už nemůže přijít,“ zajíkala se a snažila se nabrat dech. „Rag ji vzal k rychtářovi a…“ znovu se snažila přes slzy pokračovat, „budou ji soudit ze zločinů zabití.“

Mlada vytřeštila oči a ztratila dech. „K tvému otci? Cože ji budou?“

Dívka se trochu zklidnila. „Ano, k otci. Mám ti vyřídit, ať se dál staráš jen o sebe, Zelina to přijímá jako trest.“

Mlada se zděsila: „Počkej, nepřeskakuj, nerozumím tomu. Za jaké vraždy? Co se stalo?“

„Zítra přijedou z města, asi poslové, a pak nastane soud. Rag ji obvinil ze zabití Živy, Ebbeho a Oneše.“

 

Dočetli jste až sem? Líbí se Vám kniha? Tak se můžete těšit na další kapitolu již příští týden...

Nechcete čekat? Objednávejte zde.

Nejčtenější
1
Post image
2
Post image
3
Post image